Není mnoho kapitánů ponorek a námořnictva, jestli vůbec, kteří by prošli všemi armádními složkami německého Wehrmachtu - letectvem, námořnictvem i pozemními silami.
Reinhard Hardegen je jedním z nich a dost možná i jediným. Narodil se 18. března 1913 v Brémách. Už od mládí chtěl být námořníkem, k tomu jistě přispěl i jeho otec, učitel na brémském gymnáziu, který mimo jiných knih, napsal i zajímavou biografii některých významných námořních velitelů. Proto se také, mladý Reinhard, po ukončení studia, přihlásil ke studiu na námořní akademii ve Flensburg - Mürwicku. Mimo jiné se zde také účastnil torpédového kurzu a školení protiponorkového boje v Kielu. V roce 1933 se účastnil plavby kolem světa na palubě lehkého křižníku Karlsruhe.



V roce 1935, byl přeřazen k námořnímu letectvu, kde byl vycvičen nejdříve jako letecký pozorovatel a následně i jako pilot. V hodnosti Leutenant, byl vyřazen z pilotního kurzu 1. října 1936. V kabině letounu létal až do roku 1939, kdy měl, jako pasažér kurýrního letounu Junkers W-34, vážnou nehodu, po které strávil půl roku v nemocnici. Když následně padlo rozhodnutí o zařazení námořního letectva k Luftwaffe, byl opět přeřazen ke Kriegsmarine, tentokrát k Ubootwaffe.

Opět prodělal torpédový výcvik a následně i 3 měsíční velitelský kurz. Po jeho ukončení byl přidělen na palubu U124, jako 1WO.Ponorce U124 velel Kapitänleutnant Georg-Wilhelm Schultz (jeho kniha Ponorkové eso, je velice dobrá :-)). Po absolvování 2 operačních plaveb s U124, získal Kapitänleutnant Hardegen konečně velení své vlastní ponorky U147, typu UIID, se kterou operoval ze základny v Kielu. Svou 1. operační plavbu jako kapitán, započal krátce po novém roce 1941. Operační oblastí byla trasa konvojů, nacházející se severně od Hebrid.  A již od počátku to byla plavba nepostrádající dost napjaté chvíle. Například, hned druhý den, narazila ponorka na obchodní loď. Po neúspěšném útoku se, ale musel ponořit před dotírajícím torpédoborcem. Při ponoru byl ovšem poškozen poklop a tak se U147 musela vynořit a opravit závadu jen pár stovek metrů od číhajícího nepřítele. Ale měl i úspěch, když o pár dní později potopil norský parník Augvald ,o výtlaku 4811 BRT. V průběhu patroly zaútočil ještě dvakrát, ale úspěchu již nedosáhl. Dle hlášení, byly příčinou vadná torpéda.

Po návratu a nutném odpočinku se ujal velení ponorky U123, typu IXB. Z Lorientu následně vyplul v červnu 1941 a jeho cílem byly vody u západní Afriky a přístupy ke spojeneckému přístavu Freetown. Čtyři dna po vyplutí docílil potopení nákladní lodi. Bohužel se jednalo o loď Ganda, neutrálního Portugalska. Zápis o jejím zničení, musel být tedy vymazán. Jsou známy pouze dva případy, kdy zasáhl samotný Dönitz, z jehož nařízení byl válečný deník ponorky upraven. První byl útok na SS Athenia, ponorkou U30 v září 1939 a druhým právě Hardegenův útok na portugalskou loď Ganda. Tento ?přehmat? byl ale zanedlouho odsunut do pozadí a celá patrola vyzněla pro Hardegena velice úspěšně. Při návratu do Lorientu, v srpnu 1941, tak mohl na svůj člun vyvěsit vlaječky, oznamující potopení celkem 5 lodí s výtlakem 21 507 BRT.
Při druhé operační plavbě v severním Atlantiku, poškodil britský pomocný křižník HMS Aurania, s výtlakem 13 984 BRT. Ten se po zásahu musel vrátit zpět do přístavu k opravám.


HMS Aurania

Zranění z letecké nehody dohnalo ovšem Hardegena i u námořnictva, Ačkoli byl klasifikován, jako nezpůsobilý pro službu na ponorkách, shodou náhod a pověstným úředním šimlem, se tato zpráva dostala k vrchnímu veliteli německé Ubootwaffe, když už byl Hardegen uznávaným kapitánem. Zároveň to byla také doba přípravy operace Paukenschläg, tedy operací německých ponorek v severoamerických vodách. Pro tuto operaci potřeboval Dönitz zkušené posádky a zkušené kapitány. Proto i Hardegenovi byla povolena účast na 2 těchto akcích.



První z nich, v období prosinec 1941 až únor 1942, překonala jistě všechna Hardegenova očekávání. Dalece překonala i operační plavbu ve vodách západní Afriky. Do svého návratu potopil u břehů USA celkem 9 lodí o celkové tonáži 53 173 BRT. Největší z nich, tanker Norness, měl výtlak 9 577 BRT. Navíc nákladní loď Malay o výtlaku 8 206 BRT, poškodil. I za tyto výkony, byl Kapitänleutnant Hardegen vyznamenán, 23. ledna 1942, Rytířským křížem.




Norness

Druhou operaci do amerických vod, zahájil Reinhard Hardegen  začátkem března 1942. Už 22. března potopil americký tanker Muskogee, 7 034 BRT a o dva dny později anglický tanker Empire Steel s výtlakem 8 138 BRT. Následovalo potopení nebo poškození dalších 8 lodí. Po takovém úspěchu se nelze divit, že na palubě U123 vládla povznesená nálada. Proto se i hlášení pro BdU neslo éterem v poněkud netradiční formě lyrické básně:


(Omlouvám se za překlad, nejsem němčinář a básník už vůbec ne  )

Poslední loď, americký parník Alcoa Guide, rozstřílel 17. dubna 1942, pomocí palubních zbraní 20mm protiletadlového a 105 mm kanonu. Při návratu do Lorientu, se tak mohl pochlubit celkem 8 potopenými loděmi na kontě U123, o celkovém lodním prostoru 39 917 BRT a dalšími 3 loděmi, s nosností nákladu 24 310 brutto tun, poškozenými.
Ještě na moři, dostal zprávu o udělení Dubových ratolestí k Rytířskému kříži.

Celkem vykonal 5 operačních plaveb proti nepříteli a na moři při nich strávil 240 dní. Během nich potopil 22 lodí s výtlakem 115 656 BRT a dalších 5 lodí (celkem46 500 BRT) poškodil.



V červenci 1942 předal velení U123 Oblt. z. S. Horstu von Schroeterovi a ujal se místa instruktora u 27. výcvikové flotily, umístěné v polské Gdyni (něm. Gotenhafen). V roce 1943 se stal velitelem torpédové školy v Mürwiku a následně byl přeřazen do oddělení pro vývoj torpéd, kde měl na starosti vývoj a zkoušky nových akustických torpéd. 1. března 1944 byl povýšen do hodnosti Korvettenkapitän.

V únoru 1945 se stal velitelem praporu Námořního pěšího pluku 6, se kterým bojoval v okolí Brém proti postupujícím britským jednotkám. Boje byly velice tvrdé a většina důstojníků pluku při nich padla. Jak se vyjádřil sám Korvettenkapitän Hardegen, přežil jen díky tomu, že byl hospitalizován kvůli těžkému záškrtu. Konce války se dočkal ve Flensburgu u štábu Admirála Dönitze, kde také padl do britského zajetí.

Aby nebylo všem útrapám konec, byl zaměněn za důstojníka SS, se stejným jménem a trvalo téměř rok a půl, než byl schopen dokázat, že se jedná o omyl.

Po propuštění ze zajetí, se živil jako obchodník. V roce 1952 vstoupil obchodní společnosti, která obchodovala s ropou. A nakonec byl členem parlamentu ve svém rodném městě Brémy, ve kterém působil celých 32 let.







Zdroje:


http://en.wikipedia.org/wiki/Reinhard_Hardegen
http://www.uboat.net/men/hardegen.htm
http://www.dailymail.co.uk/news/article-2199218/Germanys-surviving-U-Boat-captain--decorated-twice-Hitler-bravery-sinking-27-Allied-ships--gets-modern-military-honour.html
http://franklycurious.com/index.php?itemid=4345
http://www.unctv.org/content/warzone/hardegen



Naposledy upravil Holt von Holtburg dne 01. 05. 2013, 14:25, celkově upraveno 3 krát.
_________________




"Ať už je tahle válka krátká nebo dlouhá," řekl Morell opět po chvilce zadumání, "bude se nám zdát nekonečná."- KRUTÉ MOŘE, N. Monsarrat
"Jen blázni vyplouvají do Atlantiku... A ještě větší do Středomoří!"