Obsah fóra Die Kapitäne - CZ centrum série simulátoru Silent Hunter
RegistraceHledatFAQSeznam námořníkůNámořnické spolkyHodnostiMedaileWeb Přihlášení
Zaslat odpověď Strana 1 z 1
Erich Topp
Autor Zpráva

Citovat
Příspěvek Erich Topp 
Erich Topp



Narozen 2. července 1914 v Hannoveru
Zemřel 26. prosince 2005 v Suessenu v Německu


Hodnosti a povýšení

1 července, 1934       Fähnrich zur See
1 dubna, 1937           Leutnant zur See
1 dubna, 1939           Oberleutnant zur See
1 září, 1941               Kapitänleutnant
17 srpna, 1943          Korvettenkapitän
1 prosince, 1944        Fregattenkapitän

Vyznamenání

7 listopadu, 1939       U-boot válečná spona
20 května, 1940        Železný kříž 1. třídy
11 října, 1940           Rytířský kříž
11 listopadu, 1942     Rytířský kříž s Dubovými lístky
17 srpna, 1943          Rytířský kříž s Dubovými lístky a Meči

Ponorky, kterým velel

U-57         5. červen 1940 až 15. září 1940                  2 patroly (36 dní)
U-552       4. prosinec 1940 až 8. září, 1942                 10 patrol (298 dní)
U-3010     27. června 1940     až 20. říjen, 1940     žádné bojové patroly                
U-2513     21. října 1940 až 11. duben, 1942                   žádné bojové patroly

Topp zahájil svou námořní kariéru v dubnu roku 1934 na lehkém křižníku Karlshure. K ponorkové službě přestoupil v říjnu 1937 a o rok později se stal velitelem U-46.

 Po 4 patrolách převzal U-57, se kterou potopil 6 lodí s tonáží 36,862 BRT. U-57 se potopila v září 1940 po srážce s lodí Rona a srážku nepřežilo 6 členů posádky. U-57 byla později vyzdvižena a sloužila u výcvikové flotily.

Topp dostal ponorku U-552, se kterou se později proslavil potopením torpédoborce USS Reuben James, první americké lodi ztracené v bitvě o Atlantik. Většiny úspěchů dosáhl v severním Atlantiku proti konvojům a později u amerického pobřeží při operaci Drumbeat.

V září 1942 se stal velitelem tréninkové 27. flotily. Později napsal příručku pro novou ponorku typ XXI, které později velel. Nevyplul s ní ale na žádnou patrolu.

Po válce pracoval nějaký čas jako rybář a poté jako architekt. V březnu 1958 znovu vstoupil do námořnictva a 4 roky strávil jako člen výboru v NATO a později na měsíc zastupoval velitele ponorky.

V roce 1969 odešel ze služby a mezi lety 1970-1984 pracoval pro firmu Howaldtswerke-Deutsche Werft. Zemřel 26. 12. 2005 v Suessenu.



Naposledy upravil Günther Königg dne 15. 01. 2007, 13:25, celkově upraveno 1 krát.

_________________


33.flotila | Pravidla fóra | Rady ohledně psaní na DF | Ponorkářův slovník | Hledat | Pravidla Ligy DK
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail

Citovat
Příspěvek  
Na http://www.uboat.net/articles/index.html?article=65 je vcelku zajimávý článek o Toppovi, myslíte, že kdybych ho, pro anglického jazyka neznalé námořníky přeložil, mohl bych sem postnout?

Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky

Citovat
Příspěvek  
Dannik napsal:
Na http://www.uboat.net/articles/index.html?article=65 je vcelku zajimávý článek o Toppovi, myslíte, že kdybych ho, pro anglického jazyka neznalé námořníky přeložil, mohl bych sem postnout?


Při uvedení zdroje ano.


_________________
<<<Ubisoft je jednička!


"Žít má cenu pro to, za co stojí umřít."
________________________________________________________
Pravidla fóra | Rady ohledně psaní na DF | Ponorkářův slovník | Hledat | Osobní složka
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit autorovy WWW stránky

Citovat
Příspěvek  
Návštěva u ponorkového esa ? Erich Topp
Craig McLean
Převzato z http://www.uboat.net/articles/index.html?article=65
přeložil:Dannik
Červenec 2004

Kapitán Erich Topp se narodil v roce 1914 a stal se třetím nejúspěšnějším velitelem ponorky německého ponorného loďstva během druhé světové války, obdržel prestižní Rytířský kříž s dubovými ratolestmi a meči. Po válce sloužil u námořnictva Spolkové republiky Německo a byl povýšen do hodnosti kontraadmirála. Během studené války úzce spolupracoval NATO. V současné době žije devadesátiletý Topp se svým synem v Ottenbachu v Německu.

S ponorkovým esem Erichem Toppem jsem se seznámil díky díky řediteli Ponorkového archivu v Cuxhavenu-Altenbruchu v Německu, dříve než jsme se setkali s pane Toppem osobně, jsme si vyměnili několik dopisů, ve kterým jsme se zaobírali různými tématy. Zajímal jsem se zejména o průběh jeho válečných hlídek a Erich Topp mě odkázal na své memoáry: Odyssea ponorkového velitele: Vzpomínky Ericha Toppa. O této knize jsem nevěděl, proto jsem si rychle jeden exemplář pořídil a s velkým zájmem přečetl. (Později mi jej Topp podepsal s věnováním: Včerejší nepřátelé jsou dnešními přáteli). Samozřejmě jsem se také zajímal o významné osoby Třetí říše, které během války admirál Topp potkal. Samozřejmě se před válkou, během ní, i po válce několikrát setkal s admirálem Dönitzem. Ten byl velitelem ponorkového loďstva, poté i celé Kriegsmarine a nakonec se stal druhou a poslední hlavou Třetí říše, když jej Adolf Hitler jmenoval svým nástupcem krátce předtím než  spáchal v květnu 1945 v Berlíně sebevraždu. Topp se mi svěřil, že to byl právě Dönitz, který ho ještě před válkou přesvědčil, aby se přidal k ponorkové zbrani, když byl Topp ještě mladším důstojníkem námořnictva. Topp měl rovněž třikrát možnost potkat samotného Adolfa Hitlera, neboť byl několikrát povolán do Vůdcova hlavního stanu, jednak, aby mu byla předána vyznamenání a také několikrát poté, aby s Hitlerem povečeřel. Kdysi jsme viděl část krátkého filmu Toppovu první návštěvu u Hitlera, která byla částí většího dokumentu  o ponorkové válce. V této ukázce byl setkání přítomen i další vyznamenávaný ponorkový velitel. Oba Vůdci zasalutovali a potřásli s ním rukou, poté Hitler oběma mužům propůjčil Dubové ratolesti k Rytířskému kříži.

V roce 1998 mi Topp napsal : ? Dönitz a Hitler?znal jsem je oba, ale ne dostatečně na to, abych o nich měl nějaký celkový názor. Dönitz byl dozajista velmi dobrý velitel ponorkových sil, ale pokračoval v bitvě o Atlantik i poté, co se 3 ze 4 lodí nevrátily zpět, kdy spojenci znali naše tajné kódy, kdy jejich radary kontrolovaly celý Atlantik, kdy byly konvoje chráněny HF/DF na palubě jejich torpédoborců atd?. to ani nezmiňuji Hitlera ? byl to zločinec-, ale jsem kritický k oběma.

Brzy jsem se dokonale seznámil s Toppovými memoáry. Během jeho první návštěvy Vůdcově hlavním stanu v dubnu 1942, mu Hitler poděkoval za jeho úspěšné patroly a pozval Toppa a další hosty na oběd. Topp přiznal, že jako vojákovi se mu Hitlerova řeč u oběda líbila, Hitler sliboval zlepšení životních podmínek německých frontových vojáků a odstranění všech překážek konečnému vítězství. Vzpomíná, ale také, že se Hitler nevyvaroval verbálních výpadů vůči lídrům spojeneckých států-Churchil byl alkoholik a F.D.Roosevelt paralytik. Osobně cítil, že by to mělo být pod úroveň Hitlera, coby hlavy státu, urážet takto představitele ostatních států.

Během Toppovy první návštěvy ve Vlčím doupěti, Hitler také přítomné poučoval o nových tajných zbraních, které budou mít pozitivní dopad na výsledek války. Topp byl ohromen, ale zůstal skeptický. V polovině roku 1943, kdy se zdálo, že se válečná fortuna od Němců odvrací, mu byly prezentovány detailní plány nových zbraní. Nejprve byl seznámen s leteckými zbraněmi ? V1 a V2 a také s proudovým pohonem, bylo mu vysvětleno, jaký efekt budou mít tyto technologie na průběh války. V té chvíli se k němu naklonil důstojník Luftwaffe a zašeptal mu do ucha: ?Jsem nadšený, úplně nadšený!? Když pak byla na briefingu představena nová ponorka XXI zašeptal zase Topp do ucha letce zase on ?Jsem nadšený!? Topp měl později příležitost velet jedné z ponorek typu XXI (U-2513) a řekl mi, že to byla velmi dobrá ponorka, která však přišla příliš pozdě na to, aby ovlivnila výsledek války.

Když jsem admirála Toppa navštívil u něho doma v Oberwinteru, nedaleko Remagenu, v listopadu 2000, přivítal mě na prahu svého domu v šedém saku a s motýlkem a s milým úsměvem. Byl jsem okouzlen jeho přívětivostí a také nádherným výhledem na vesnici a Rýn z obrovského okna obývacího pokoje jeho domu, který byl na vrcholu zalesněného kopce. Během několikahodinové návštěvy jsme vedli fascinující rozhovor o Toppových válečných zkušenostech.

Když jsem se admirála Toppa zeptal na jeho nejhorší válečnou zkušenost, popsal svou patrolu na ponorce U-57, malé pobřežní ponorce typu IIC. Dutiny druhé poloviny roku 1940, U-57 vyplula z Kielu do Severního moře a brzy byla překvapivě napadena letadlem. U-57 se ponořila, ale jeden z dieselových motorů byl poškozen svrženými bombami. Nařídil pokračovat v plavbě, i když byla rapidně snížena rychlost a náhle spatřili skupinu lodí. Topp vystřeli vějíř tří torpéd a U-57 se ihned  potopila, aby unikla nepřátelské eskortě, která okamžitě zahájila na ponorku útok hlubinnými náložemi. Po více než 24 hodin se eskorta snažila ponorku zničit, takže posádka musela nakonec použít dýchací přístroje, neboť v ponořené ponorce již docházel vzduch. Topp se mi svěřil, že již všichni přestali doufat v záchranu, pak však náhle útoky přestaly a eskontní lodě odpluly. Nicméně U-57 klesla až na samé dno, kde uvízla v bahně a nemohla se vynořit. Posádce se nakonec podařilo ponorku vyprostit a vynořit se s ní na hladinu. Byly dobity elektrické baterie, provedeny nutné opravy a brzy opět spatřili další konvoj. Topp zamířil na tanker v konvoji a vystřelil zbývající dvě torpéda. Tanker po zásahu explodoval a ponorka se ponořila a snadno unikla překvapenému nepříteli. Zpět do přístavu se vraceli po Labi na hladině, už v noci avšak s rozsvícenými světly. I přesto do nich však narazila norská nákladní loď Rona a ponorka se rychle potopila. ?Ztratil jsem šest ze svých mužů. To byla pro mě ta nejhorší nejhorší válečná zkušenost.?, přiznal Topp. Muselo to být opravdu skličují přežít tak nebezpečnou hlídku, potopit nepřátelskou loď, jen proto, aby je nakonec náhodou potopila nárazem nákladní loď v bezpečí německých výsostných vod.

Topp strávil většinu své kariéry na ponorce typu VIIIC, U-552, na níž dosáhl také nejvíce úspěchů. Typ VIIC, známy jako Atlantické lodě, byl nejrozšířenějším německým podmořským plavidlem. V rozhovoru jsem se zmínil o jednom dokumentárním filmu, v které jsem viděl Toppa zmínil o  ženě jednoho člena posádky, která mu sdělila, že její muž jí řekl, že ať už na moři přijdou jakkoli nebezpečné věci, jejich osud je zcela se v kapitánových rukou. Toop se zasmál a řekl, že to byl jeho navigátor Franz Säck, který později dostal vlastní ponorku U-251. Těsně před koncem války vypluli oba společně na patrolu, když je několik mil po vyplutí napadly spojenecké letadla. U-251 byla zasažena a začala se potápět. Německé hladinové lodě pospíchaly k místu potopení, aby zachránily co nejvíce členů posádky. Topp z věže ponorky zavolal na Säcka, zda je v pořádku. Dostalo se mu kladné odpovědi a Säck mu také zamával na rozloučenou. Takové bylo kamarádství mezi muži na ponorkách!

Topp mi řekl, že miloval moře. Pokud bylo špatné počasí a moře velmi neklidné musel se ponořit více než 100 stop, aby unikl rozbouřeným vlnám, ale elektrický pohon nebyl určen k tomu, aby námořníkům zajistil klidnou plavbu. Jelikož měl omezenou výdrž a musel být dobíjen při plavbě na hladině, nemohli jím plýtvat, neboť nikdy nevěděli, kdy s objeví nepřítel a onu mu budou muset uniknout pod hladinou.. Také mi řekl, že byl po válce pozván na Floridu, kde navštívil americkou nukleární ponorku. ? Má loď měla 700 tun a tato ponorka 8000 tun. Dovedete si to představit?8000 tun!? Rychlý technologický pokrok během druhé poloviny 20. století měl kořeny právě u zbraní používaných během druhé světové války.

Když se již nachýlil čas k odchodu, admirál Topp byl natolik hodný, že mi podepsal několik knížek, která jsem přivezl pro své přátele. Jednu věnoval také mě s věnováním: ? Für Craig McLean in maritimer Verbundheit. Erich Topp 18.11.00.? Zeptal se mě jestli vím, co je to Verbundheit,  a já jsem odpověděl, že soudržnost, přátelství. Usmál se a řekl ano, námořní soudržnost. V tu chvíli jsem cítil, cosi jako vzájemnou úctu mezi ponorkovým veteránem a bývalým americkým vojákem.

Můj hostitel mě zavezl osobně zpět do Remagenu a ujistil se, že mám zamluvený pokoj v hotelu a dal mi své telefoní číslo s tím, že mu mám zavolat, pokud bych cokoliv potřeboval. Také mi popřál hezkou cetsu vlakem do Cuxhavenu a popřál příjemný let zpět do USA. Admirálovi jsem za vše srdečně poděkoval a rozloučili jsme se srdečným potřesením rukou. Věřím, že jsem potkal alespoň část stejného Ericha Toppa, jakého znala jeho posádka během bitvy o Atlantik a spoléhala se na něj-opravdového gentlemana!

In maritimer Verbundheit, Admiral Topp!

Erich Topp zemřel 26. prosince 2005

Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky

Citovat
Příspěvek  
Jeden z mojich oblubenych ponorkovych kapitanov emblem z U-552 dokonca nosim na vezi svojej ponorky,a tu uz nejake to
video a rozhovor:

http://www.youtube.com/watch?v=mRC1qeyZaLs
http://www.youtube.com/watch?v=IYlk0YUaxPU -rozhovor

Rozhovor cast cislo:2. http://www.youtube.com/watch?v=LV92WeNqgQ4
                             3. http://www.youtube.com/watch?v=olpR9AQfca8
                             4. http://www.youtube.com/watch?v=ycQbfNQE8_w
                             5. http://www.youtube.com/watch?v=ZkKGPN6AqDQ
                             6. http://www.youtube.com/watch?v=Eael3LK1jzg
                             7. http://www.youtube.com/watch?v=FbVvM3b314I
                             8. http://www.youtube.com/watch?v=mZz43xQXme4

EDiT:Newiem preco tie ostatne odkazy nefunguju... Embarassed asi ich budete musiet skopirovat...

EDIT by GK: nefungují proto, že si je od čísel neoddělil mezerou Wink



Naposledy upravil Günther Königg dne 02. 08. 2009, 23:03, celkově upraveno 1 krát.
Naposledy upravil Donitz dne 02. 08. 2009, 15:37, celkově upraveno 1 krát.

_________________
......
.
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Zobrazit příspěvky z předchozích:
Zaslat odpověď Strana 1 z 1
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.