29. březen 2010 – vývojáři simulátorů mají obtížnou práci. Musí vytvořit hru, v které má hráč kontrolu nad různými druhy komplexních systémů, které by ve skutečném světě vlastně vyžadovali četné vycvičené specialisty. Tyto systémy musí pracovat realisticky a ještě přizpůsobit autentičnost, aby nebyla jen dostupná, ale také doufejme přinejmenším trochu zábavná. Bohužel, Silent Hunter 5 se nezdá být důsledně uspokojující simulátorový zážitek. Modelování je bizarní, nový přístup k vedení posádky rozptyluje a celé snaha je komplikovaná chybami. Dalo by se říct, že když se proplížíte řadou torpédoborců a potopíte bitevní loď a rychlým ponorem uniknete hlubinným pumám, jste téměř schopni zapomenout všechny chyby hry.
Miluji tuto sérii simů a v minulosti jsem byl více ochotný odpouštět některé z technických závad čistě proto, že komunita vývojářů a mody eliminovali nejhorší problémy. Jsem si jist, že Silent Hunter 5 bude do šesti měsíců lepší hra, ale některé ze základních problémů designu nelze snadno záplatovat.
Chystám se hodně zkritizovat tuto hru, tak nejprve vyzdvihnu její klady. Silent Hunter 5 opravdu podává intenzivní momenty lovu nepřátelských lodí a se správně načasovaným vypuštěním torpéda je posílá na dno oceánu. Nalezení nepřítele a nastavení útoku je dlouhá, ale úžasně uspokojující věc, a když to jde správně a vidíš ty exploze s nadzdvihnutím nepřátelské řadové bitevní lodi, získáš pocit úspěchu, který nemůžeš zažít u žádného jiného typu hry. Ano, po zralé úvaze to je časově náročné, ano, postrádá to pocit ze sledování trasírek střel do motoru B-17, ale právě tam není to vzrušení z tichého ničení tak jak to umí ponorka v Silent Hunter 5.
Když hra řádně pracuje, zážitek je úžasný.
Namísto otevřené kampaně v předchozích verzích, Silent Hunter 5 používá scénářové kampaně, které zaměřují hráče na specifické cíle. Je hezké mít mise, které vás uvádí do dění války, ale přál bych si více dalších souvislosti k misím. Opravdu se cítím tak trochu mimo, kdež mám stanoveno několik specifických zón, ve kterých mám určité požadavky na úlovek. A žel, cíle nevyhnutelně neuposlechnou vaše očekávání. Můžete být požádán o odstranění určitého počtu válečných lodí po cestě na hlídku. Někdy se vám to podaří, někdy ne, bez jasného důvodu proč. Hra obsahuje speciální historické a online mise, ale mise určené pro multiplayer se nezdají být dost přesvědčivé, aby zaujali hráče.
Arogance pro největší sim je jakási ztělesněná přísada. To je pravda zejména u závodů aut, tryskových letadel a bojových jednotek, kde veškeré operace obvykle ovládá jediná osoba. Ale lodní kapitán operuje pověřováním rozkazů posádce. Ubisoft se pokusil modelovat nové velitelské rozhraním tím, že vás nechá proběhnout celou délkou lodi a vydávat osobně rozkazy posádce. Při této elegantní ideji s přidáním úrovně ovlivňován to může trvat déle, než se rozkazy provedou. Už to vidím, jak skutečný velitel U-boatu musel běžet na záď k motorům či k torpédům vždy, když potřeboval něco nařídit důstojníkům. I když se vám podaří sdělit rozkazy, ještě není žádná záruka, že je splní. Ještě se mi nepodařilo přesvědčit posádku, aby střílela z palubních zbraní sama. Ještě víc děsivé je, závislost na typu lodi a velitelské věži, kterou používáte, dokonce může chybět palubní zbraň, kterou jste si sám vybral.(např. druhý kulomet, pozn. překladatele)
Chápu, že posádková se má vzájemně ovlivňovat, ale tento systém v Silent Hunteru cítím jako neohrabaný, trpí chudými ovládacími prvky řízení a rozptylují informacemi o morálce. Jsem si jist, že skutečný ponorkový velitel se zajímal o to, zda si důstojníci navzájem provádí vylomeniny, či píší romány, nebo potřebují zvláštní jídlo k posílení nálady. Ale nikdo kdo kupuje hru o ponorce, si nechce povídat s tupými členy posádky o jejich rodině v Německu. RPG a systémy morálky mají cenu, jen když chcete zvýšit lodní kvalifikaci, ale efekt je rozporuplný a může vás dokonce zajímat, proč jste vyrušováni. Proč se ptát hocha na děti, když jeho morálka stojí za hovno.
Vzájemné vztahy posádky jsou těžkopádné a nejasné.
Postrádám dokumentaci ke hře. Výuka vás učí jak střílet a jak se pohybovat a zbytek vás nechá rozluštit si sám. PDF příručka také není moc platná a dokonce, když obsahuje užitečnou informaci ta je příliš malá a né zcela jasná. Dokonce pokusit se zjistit potřebnou klávesu je namáhavé.
Lodní AI je opravdu mimo, někdy doslova. Lodě do sebe navzájem vráží bez jasné příčiny a vaše vlastní ponorka občas exploduje, protože AI se neobtěžuje vypnout časovou kompresi, když narazíte do další lodě. Nepřátelské lodě druhdy stojí a čekají na torpédování a eskorty jsou známé tím, že prchají od zasažené nákladní lodě, aniž by hledaly útočící ponorky. Nejhorším deliktem bylo, když se mi podařilo proplížit přes krytí torpédoborců a dosáhnout čtyř dobrých úderů na bitevní lodě. Spíš než aby zůstaly v bezpečí ochrany, bitevní lodě chvátají vpřed a rychle předstihují eskortu. Sundat zmrzačenou bitevní loď, jejíž doprovod je duchem jinde, by mohlo být zpočátku veselou zábavou, ale rychle to omrzí.
Našel jsem další chyby během hraní. Ovládání kormidla nikdy nepracovalo pořádně, což znamenalo, že jsem musel provádět změny směru na otevřené mapě. Můžete kliknout a táhnout cílovým bodem a přesunout jej podle potřeby, ale stává se při posunu cílového bodu na jiný předmět (text, loď), že se zastaví posun cílového bodu a místo toho začne rolování mapy. Pokud ještě k tomu potřebujete s myší pohybovat periskopem pro zachycení cíle, máte systém, který vůbec není zábavný.
Mohl bych mluvit o regeneraci plavidel, či jak se počasí náhodně mění při uložení hry, nebo jak můžete obsadit palubní kanón dokonce při bouři, když vzdouvající se moře zaplaví i velitelskou věž, či jak námořníci na nepřátelských lodích jenom chodí tam a zpět zatímco jim loď exploduje pod nohama. A tak bych mohl pokračovat. Jste zklamaný, protože jste od hry očekávali příliš.
Výkon také hodně kolísá s častými snímkovými výchylkami a myš se opožďuje. Abych byl fair, Silent Hunter 5 je jednou z nejvíce vizuálně impozantních her co jsem v tomto roce viděl. Úroveň detailů uvnitř ponorky je úžasný. Ano můžete projít skrz člena posádky, ano torpédovaní ještě zůstávají na lodi dokonce i potom co jste všechny postřílel, ale skutečná atmosféra a autentičnost je jinak extrémně vysoká. A když začne prosakovat voda skrz trhlinu, opravdu dostanete stísněný pocit, jaký zažívali ti, co válčili na těchto lodích. Všechno je z vnějšku právě tak působivé s úžasnou vodou, světelnými efekty a prvotřídními lodními modely, které lze zničit úžasnými způsoby.
Přístavy mohou obzvláště oklamat AI.
Silent Hunter 5 je také poctěn být součástí nového DRM plánu Ubisoftu. Nové schéma požaduje stálé spojení s internetem, abyste mohli hrát. Je to dost surové řešení problému s pirátstvím, ale nechci kritizovat vývojáře za tuto filozofii. Na druhé straně to má praktický účinek na hru, v době synchronizace a ukládání nastává trapný prostoj, během kterého platící zákazník nemůže hrát hru, kterou si poctivě koupil. Můj PC je vždy online, proto v zásadě nenamítám nic proti tomuto druhu legalizace, ale když to začíná ovlivňovat mou schopnost užívat si hru, pak musím hnusně řvát.
Závěrem
Hodnotit chabý ponorkový sim je obtížné, protože je příliš málo možností pro srovnání. To je jako žít ve městě s jednou pizzerií. Dokonce, i když víte, že není příliš dobrá, přesto si ji občas koupíte, když máte na pizzu chuť. Chcete-li si zahrát novou ponorkovou hru, musíte vzít za vděk i tou chabou. Kvůli několika pozitivním rysům, vypadá úžasně a opravdu doručuji intenzivní lovecké momenty vlčích smeček. Odstranit pár malých torpédoborců a potom si vybírat v nechráněném konvoji je úžasný zážitek, ale můžete zešílet z chyb a ubohého rozhodnutí o designu. Doufám, že za pár měsíců komunita nadšenců vyladí to nejhorší.
IGN Ratings for Silent Hunter V: Battle Of The Atlantic (PC)
První dojmy – 4,0 (Špatné materiály ke hře a tisíce bugů frustrují každého kromě ponorkových nadšenců)
Grafika – 7,5 (Krásné prostředí a efekty, ale špatné výkony)
Zvuk – 7,5 (Exploze a zvuky okolí jsou dobré, ale hlasy posádky jsou slabší)
Gameplay – 5,0 (Potápění lodí vytváří atmosféru napětí, ale interakce s posádkou a stupidní ovládání hru znepříjemňují)
Dojem – 6,0 (Kampaň je trochu lineární, ale obsah je kvalitní. Multiplayer a single mise by měly nabídnout více možností.
Celkem: 5,7/10
