Velká výbušná 300-mm raketa


Uvedené rakety bylo používáno obdobně jako ruské Kaťuše při pozemních operacích k ničení živé síly, objektů, okopů při dělostřelecké přípravě. Používalo se několik typů lišících se od sebe ráží a dostřelem. Uvedený typ byl ráží a dostřelem nejlepší a proto se uvažovalo o možnosti využití na lodích nebo ponorkách k odstřelování pobřeží. Při použití na ponorce se pravděpodobně uvažovalo o možnosti střelby v periskopové hloubce. Konstrukce této rakety tuto činnost umožnila, motor byl na tuhé palivo (trubicový nitrocelulozový nebo nitroglycerínový prach) hermeticky uzavřen a elektricky pomocí iniciátoru dálkově odpalován. Relativně malá hloubka (periskopová) ponořené ponorky neměla velký vliv na délku dostřelu vlivem odporu vody při pohybu rakety ve vodě při výstřelu. Uváděné zařízení bylo jen ve fázi zkoušek.

Typ:      . . . . .      30 cm Wk. 42 Spr.
Váha:    . . . . .     125,48 kg
Váha trhaviny:    . . . . .     amatol 45,35 kg.
Dolet-dostřel:                  . . . . .     4572 m


..

...

Raketa V 2

Podle návrhu ředitele Lafarenze z roku 1943 se zkoumala možnost napadení měst na atlantickém pobřeží USA i raketou V 2.
Raketa V 2 byla druhou Hitlerovou tajnou zbraní, proto ono označení (odvetná zbraň č. 2). Jako typ byla označena A 4 (aggregat Nr.4). Protože je však v myslích většiny lidí zafixována pod označením V 2, budu ji takto označovat. Letové zkoušky byly zahájeny v březnu 1942, ale teprve čtvrtá zkouška dne 3. října 1942 byla úspěšná a bylo dosaženo dostřelu 192 km se stranovou odchylkou jen 4 km. Od tohoto dne probíhaly letové zkoušky se stále se zlepšujícími výsledky.

foto...

Bylo uvažováno o využití ponorky typu XXI, které měly dopravit až tři pouzdra s raketami přes celý Atlantik a na dostřel rakety od pobřeží je z těchto pouzder vypustit jako z plovoucí základny po zaplavení spodní zátěžové komory vodou (viz schéma), čímž by se pouzdro postavilo do svislé polohy. Ve vlastním pouzdře mělo být umístěno velitelské stanoviště, ze kterého měly být řízeny veškeré práce spojené s přípravou rakety k odpálení. Měly zde být také nádrže na etylalkohol a kapalný kyslík, dále čerpadla, zátěžové nádrže a gyroskopické zařízení pro ustálení pouzdra. Vlastní pouzdro měl být válec na konci zúžený o délce cca 35 m. Samotné pouzdro s raketou mělo vážit 70 tun, nádrže umístěné v pouzdře měly pojmout 300 tun zátěže. Celková hmotnost měla dosáhnout 500 tun. K přípravě a odpálení rakety mělo být potřeba 30 minut. Jestliže by ponorka typu XXI měla táhnout tři pouzdra dosáhla by maximálně rychlosti 13 uzlů. Pokud by plula s jedním pouzdrem měla rychlost dosáhnout 17 uzlů. Koncem roku 1944 se začalo s výrobou prototypu v loděnicích Schichau (Elbing). Uvádí se, že byla téměř dokončena tři pouzdra. Jejich nasazení zabránil rychlý pád Třetí říše.

schéma....



Dále je nutno se zmínit o vlastní úloze Wernhera von Brauna,jež je často označován za hlavního tvůrce rakety V 2. Dle písemných dokumentů a vzpomínek jeho spolupracovníků se jednalo o spíše organizačního než technického pracovníka.  Za hlavního tvůrce raketového motoru je třeba považovat Waltera Thiela. Na základě jeho výzkumů byla učiněna důležitá rozhodnutí o výběru pohonných hmot, vhodném směšovacím poměru, nejvhodnějším tvaru spalovací komory. Od něj pochází konstrukce odstředivých vstřikovačů a mísících komor. Zavedením vnitřního chlazení spalovací komory pomocí paliva pochází od ing. Pöhlmanna a technici v Kummečrsdorfu zase navrhli použití grafitu na vnitřní plynová kormidla rakety. Raketa V 2 byla vytvořena prací velké skupiny osob nejrůznějšího postavení a připisovat její konstrukci jedinému, i když vedoucímu pracovníkovi (W. von Braun byl technickým ředitelem Peenemünde) by bylo nesprávné.Faktem však je, že W. von Braun se po válce značně exponoval v amerických kosmických programech Juno a Saturn-Apollo. Zemřel jako vážený americký občan 16. června  1977.

maskování.tech..tech..


V-2 ttd.

Motor     :    raketový motor A4 na tekuté palivo
Délka     :    14,3 m
Průměr tělesa uprostřed     :    1,65 m
Průměr přes stabilizační plochy     :    3,55 m
Hmotnost nenaplněné rakety     :    3 986 kg
Vzletová hmotnost     :    12 963 kg
Hmotnost hlavice     :    1 000 kg
Hmotnost trhaviny v hlavici     :    750 kg
Hmotnost přístrojové části     :    480 kg
Hmotnost sekce s nádržemi     :    742 kg
Hmotnost motoru     :    931 kg
Hmotnost ocasní části se stabilizátory     :    855 kg
Celková hmotnost paliva     :    8935 kg
Hmotnost ethylalkoholu 75%     :    3 965 kg
Hmotnost kapalného kyslíku     :    4 970 kg
Hmotnost peroxidu vodíku 80%     :    129 kg
Hmotnost manganistanu vápenatého     :    15,8 kg
Hmotnost kapalného dusíku     :    13,5 kg
Spotřeba paliva     :    127 kg/s
Poměr směsi ethylalkohol/kyslík     :    0,81
Čas hoření maximálně     :    65 s
Tah při startu     :    25 tun
Tah ve výšce 40 km     :    32 tun
Tah před uzavřením paliva     :    4 200 kg
Akcelerace při startu     :    0,9 g
Akcelerace před uzavřením paliva     :    5 g
Teplota ve spalovací komoře     :    2 700 °C
Tlak ve spalovací komoře     :    15,45 atm
Tlak při zážehu (tlak ve spalovací komoře)     :    2,4 atm
Výtoková rychlost paliva     :    2 050 m/s
Čas dosažení rychlosti zvuku     :    25 s
Maximální rychlost letu po trajektorii     :    1 600 m/s
Rychlost v okamžiku nárazu     :    900 až 1100 m/s
Výška okamžiku uzavření dodávky paliva     :    22 000 m
Vzdálenost od místa startu do momentu uzavření dodávky paliva     :    24 000 m
Nejvyšší bod při vertikálním letu     :    180 km
Nejvyšší bod trajektorie letu     :    80 až 90 km
Operační dolet     :    290 až 306 km
Maximální dolet     :    354 km
Časová náročnost : 12 950 hodin
Cena ve své době : 38 000 marek
Vektor rychlosti : 42 stupňů (tj. náklon v okamžiku vypnutí motoru)

spalovací komora V 2...

graf dráhy letu..dolet..



Čerpáno: Zázračné zbraně V 2, Zdeněk Hanák;Encyklopedia okretów wojennych, U-BOOTWAFE 1939-1945, Waldemar Trojca; Smrt se učí létat, Vilém Nejtek, NV; Akce V-1, V-2, Michal Wojewodzki, NV; Tajemství ostrova X, Jiří Horský, Jiří Pražák, Magnet;
http://waffen.mysteria.cz/vyzkum.html , http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2395 , http://www.topsid.com/index.php?war=nemecko&unit=vergeltungswaffe_v-2_aggregat_a4 , http://www.nexusboard.net/showthread.php?siteid=6365&threadid=296683




Naposledy upravil elksar dne 11. 03. 2009, 15:27, celkově upraveno 5 krát.
Naposledy upravil Sarroth dne 20. 02. 2008, 16:48, celkově upraveno 1 krát.
_________________




MODEL IIA U-3
Pluj hluboko, pomalu a potichu!

pokud si pamatuju z některého z válečného dokumentu..tak zkoušky dokonce proběhli...tímto chteli bombardovat NY z moře...


_________________
Noční tmou se smečkou vlků ženeš se dál
cítíš krev a svojí kořist vybranou máš
žádná šance, jak se smečka zastavit dá
víš, co cítí vlk, když kořist svůj konec zná

Tajná zbraň A4 - raketa V2 - START

 - dálková balistická řiditelná střela typu země-země, poháněná raketovým kapalinovým motorem.

Měřila do výše 14,3m, průměr rakety byl 1,65 m, rozpětí stabilizačních ploch 3.55 m. Při startu vážila téměř 13 tun, z toho pouze jedna třináctina připadala na "užitečnou" váhu - vlastní bojovou hlavici.

Sestávala ze čtyř hlavních částí :
1.    Bojové hlavice
2.    Přístrojové části
3.    Palivového úseku
4.    Spalovací komory s výtokovou tryskou

Kuželovité tělo bojová hlavice bylo vyrobeno z měkké, 6mm oceli a vážilo 250kg. Trhavinovou náplň hlavice tvořilo 750kg amatolu. Von Braun zvolil tento druhy výbušniny proto, že je minimálně citlivá na teplotu i na náraz. Do špice bojové hlavice se montovalo nárazové rozněcovací zařízení. Celá bojová hlavice vážila 1 tunu. Pod hlavicí spočívala přístrojová část s naváděcí letovou aparaturou. Mimo přístroje tu bylo umístěno i několik ocelových válců se stlačeným dusíkem, jehož se používalo k zvyšování tlaku v palivových nádržích.

Palivový úsek představoval nejobjemnější část rakety a při startu zabíral ¾ její celkové váhy. Sestával ze dvou hlavních nádrží, položených odděleno nad sebou. Horní obsahovala 3820 kg 75procentního etylalkoholu, spodní 4990 kg kapalného kyslíku. Kromě toho bylo v další menší nádrži 230 kg peroxidu vodíku pro pohon plynové turbiny čerpacího agregátu. Prostor mezi nádržemi vyplňovala izolační hmota ze skelných vláken. Spodní nádrž se tankovala těsně před startem, jelikož při čerpání se kapalného kyslíku vypařovalo až 2kg za minutu. Stanovený dvacetiminutový interval mezi plněním a startem znamenal tedy 40 kg úbytek kyslíku, což byla max. přípustná mez. Při delším časovém oddálení startu musela být kyslíková nádrž znovu dočerpána.

Obě tekuté složky paliva vháněl turbočerpací agregát do čtvrté hlavní části rakety. Kyslík vstupoval pod tlakem 2,6 atm osmnácti tryskami do hlavy spalovací komory. Etylalkohol procházel nejprve dvojitým ocelovým pláštěm komory a tak ji současně ochlazoval. Potom proudil perforovanými prstenci do komorového vnitřku.

Příprava rakety k odpálení trvala 120 minut. Nejprve bylo tělo hydraulicky vzpřímeno na startovací podstavec. Tento podstavec (někdy umístěný i na železničním, speciálně upraveném vagoně) připomínal tvarem kulatý stůl o čtyřech nízkých nohách, vyrobený z masivní oceli. Plocha stolu musela být vyvážena do naprosto vodorovné polohy, jinak by raketa nedosáhla přesného kolmého postavení, jež bylo bezpodmínečně nutné k úspěšnému startu. Součást podstavce tvořil deflektor, tlumič reaktivního plynného proudu, vytrysknuvšího při odpálení. Deflektor se plnil vodou, jež srážela prudké oteplení.
Start rakety A4 probíhal ve třech etapách. Po vzplanutí pyrotechnického "zapalovače" se otevřely ventily a etylalkohol s kyslíkem vtékaly samotíží do spalovací komory. Této fázi Němci říkali "předehřívání" : motor se ozval ohlušujícím duněním, jež připomínalo hukot velkého vodopádu. Z výtokové trysky vyšlehly plameny a odrazily se od deflektoru na všechny strany do vzdálenosti mnoha metrů. Mužstvo raketové obsluhy leželo v tomto okamžiku v krytech, vzdálených 150m od místa startu. Pouze velící důstojník v pancéřovém voze sledoval odpálení z menší vzdálenosti. V první fázi vyvinul motor rakety tah asi sedm tun, což ovšem ke zdvižení rakety vážící dvojnásobek nestačilo. Při "předehřívání" nešlo ještě o start v pravém slova smyslu.

Teprve když proces ve spalovací komoře proběhl normálně a bez poruch, naskočil turbočerpací agregát a začal vhánět obě palivové složky pod tlakem do spalovací komory. Tato druhá fáze trvala 3 vteřiny.
Při třetí, hlavní etapě startu se prudce zvětšil plamen šlehající z výtokové trysky, hukot se změnil v charakteristické burácení, tah motoru se zvýšil na 27 tun, což byla dostatečná síla k odtržení rakety od země.
Počáteční zdvih probíhal zvolna, během první vteřiny vystoupila raketa do menší výšky, než činila její délka. Koncem každé další vteřiny se raketa zdvíhala o 10,7m/s rychleji. Jelikož se každou vteřinou spálilo 127kg paliva, snižovala se celková váha rakety každou vteřinou o tuto váhu. Zrychlení letu progresivně stoupalo i tím, že vzrůstala výtoková rychlost plynů, neboť s výškou klesá atmosférický tlak. Za 25 vteřin dosáhla raketa rychlosti zvuku a teplota ve spalovací komoře byla 2930°C.

Kolmý zdvih rakety trval 4 vteřiny, potom se začala naklánět na stanovenou dráhu. Tato počáteční perioda byla nejkritičtější, jelikož při poměrně malé rychlosti bylo tělo rakety vratké. Rovnováhu zajišťovala 4 grafitová "plynová" kormidla, zasazená v ústí trysky. Teprve a narůstající rychlostí začaly působit aerodynamické stabilizační plochy a to tak dlouho, dokud raketa nevystoupala do velkých výšek, kde byl obtékající vzduch již příliš řídký. Tam opět převzala úlohu stabilizátorů "plynová" kormidla a naváděla raketu na danou dráhu. Asi minutu po startu byl rádiovým signálem vypnut motor. Za tuto dobu raketa dosáhla výšky asi 35km, přičemž spotřebovala 9 tun paliva.  Maximální výška, jíž mohla A4 dosáhnout byla až 180km. Průměrný dolet rakety byl 30km, na zem dopadala rychlostí těsně pod 3000 km/h, vyrývajíc kráter až 10m hluboký.

To byla tajná zbraň, která měla být vyráběna v počtu 900 ks měsíčně a přednostně před ostatní výzbrojí.


Ještě jedna perlička :

Neočekávaně přijel koncem července 1943 na vizitu do Peenemünde říšský vedoucí SS Himmler. Cílem jeho návštěvy byl Pokusný ústav pozemního vojska a předmětem zájmu raketový program. Generál Dornberger a von Braun uspořádali banket v důstojnickém kasinu. Hovor se protáhl dlouho do noci a Peenemündští strůjci raket získali na Himmlerovi příslib, že prosadí, aby výroba elektrických přístrojů pro A4 byla zařazena do skupiny "DE", nejvyššího stupně priority.

Nazítří ráno se Himmler zúčastnil pokusného startu 38. zkušební rakety. Nad Peenemünde visely nízké, tmavé mraky. Himmler stál na pozorovatelně a sledoval odpálení. Bíle natřená raketa se zdvihla asi 10m do výšky, pak se otočila podél podélné osy a naklonila do téměř vodorovné polohy. Stále rostoucí rychlostí prolétla nad ostrovem a po patnácti vteřinách se zřítila na rozjezdovou dráhu Peenemündského letiště, přičemž zničila 3 letouny.

Himmlerův obličej zůstal nehybný, všichni okolo mlčeli. Pak Himmler pronesl se zlověstným klidem : "Konečně mohu odjet do Berlína v blahém vědomí, že se vám podařilo vyvinout novou zbraň pro boj zblízka."

Přepsáno paní kapitánovou z knihy J.Horského a J.Pražáka Tajemství ostrova X - Magnet 1968.



Naposledy upravil Ravel dne 22. 02. 2008, 01:15, celkově upraveno 3 krát.
_________________




INTEL Core i7-2600 BOX 3,3GHz/6M, MB AsRock Extreme 64, RAM KINGSTON HyperX DDR3 1600MHz 16GB, SLI 2x ASUS STRIX-GTX960-DC2-4GD5, SSHD 1TB+380GB+1TB ex
24" LED ASUS VE247H, WINDOWS 10 64bit

Himmlerova navsteva:
http://youtube.com/watch?v=bjSPs5noguQ

Nepovedené pokusy :
http://youtube.com/watch?v=WjFTN-YdK_M&feature=related
http://youtube.com/watch?v=WtjavGsYvao&feature=related

V-2 dokument :
http://youtube.com/watch?v=3oglIK5tZA0
http://youtube.com/watch?v=ifTqqxrxuGU&feature=related

link na skoro vše o V-2 : http://www.jirzy.webzdarma.cz/index.html



Naposledy upravil Thomsen dne 22. 02. 2008, 12:33, celkově upraveno 1 krát.
_________________

Kde je podpora "Haunebu" . . . Herr Kaleun asi tam,kde je podpora SH od UBI.