Cornelius Jacobsz. Drebbel (1572-1633)
Prvním uznávaným a opravdovým konstruktérem ponorek je bezesporu Holanďan Drebbel. O jeho osobě víme, že přišel počátkem 17. století také do Prahy na dvůr vědymilovného císaře Rudolfa II. Získal si jeho důvěru a pracoval v jeho soukromé laboratoři na proslaveném ?kamenu mudrců?. Později se zabýval technickými projekty a dotáhl to až na císařského radu.
Snad by se k moři nedostal nikdy a tím ani k vynálezu ponorky, kdyby pražská defenestrace a nastolení Fridricha Falckého na český trůn neučinily rychlý konec jeho dvorské kariéry. Nedokončil ani svůj vynález ? klavír hrající při dopadu slunečních paprsků ? a uprchl před válečnými zmatky z Prahy. Roku 1624 se objevil v Londýně. Jeho technický talent tam dochází uznání, a proto když anglické loďstvo vyplouvá na pomoc francouzské pevnosti la Rochelle, je na jednom z korábů také van Drebbel ve funkci technického poradce. Právě za této plavby přichází na myšlenku sestrojit ponorný člun. Ihned po návratu se dává do práce a ještě téhož roku chystá na řece Temži senzační podívanou. Ponorný člun. To je rok 1624.
..
.
.
Drebbel předváděl obyčejný hlubinový veslový člun tak, že palubu utěsnil a opatřil tlustými skleněnými deskami. Dosáhl toho, že bylo v lodi dosti světla, aby se s ní mohl odvážit až do hloubky téměř pěti metrů. Vydržel tam několik hodin. Vzduch z ovzduší zčásti obnovoval stlačeným vzduchem, neboť již v roce 1610 byla vynalezena hustilka. Zátěž lodi byla o něco menší než specifická váha lodi a tak bylo možno pohánět loď ve vodorovném směru 12 vesly utěsněnými koženými manžetami. Vedle veslařů se do lodi vešlo ještě 5 osob. Při jedné plavbě však bouře obrátila člun vzhůru, a proto se vynálezce neodvážil vyplout na moře.
Dobrých deset let konal s tímto neobvyklým plavidlem projížďky mezi Greenwichem a Westminsterem na ukázku vědeckého pokroku a také pro zábavu. Král James jednou při plavbě páchnoucí řekou div neztratil svoji korunu. Při takových výletech bylo veslařům i cestujícím často několik hodin špatně z podivného plynu, který zamořil vzduch uvnitř. Drebbel jej nazval kvintesencí vzduchu. Ani on, ani jeho současník fyzik Boyle nevěděli, že kyslík tvoří pouze jednu pětinu atmosféry. K této analýze dospěla věda teprve o čtyři generace později. Přes řadu zdařilých plaveb zájem veřejností o ponorku postupně upadal a tak v roce 1945 bylo poloshnilé plavidlo prodáno v dražbě. To však byl již jeho vynálezce jedenáct let mrtev. Van Drebbel nepočítal se žádnou výzbrojí své ponorky. Měl pouze v úmyslu flotilou podobných plavidel dopravovat nepozorovaně diverzní armádu do týlu nepřítele. Jeho syn sestrojil v roce 1653 kopii otcova díla, ale zahynul při zkouškách v ústí holanské řeky Waal.
napodobenina synova plavidla.
.
.
Myšlenka ponorky jako zbraně však již byla na světě. Časopis Mathematical Magic napsal: jsou bezpečné před špatným počasím, před piráty, mohou zaútočit na lodě, aniž je někdo zpozoruje, zásobovat obtížně přístupné přístavy a vést vědecké výpravy do hlubin moře. A tak není divu, že další pokusy se stavbou ponorných plavidel nedaly na sebe dlouho čekat.
Literatura: Zdeněk Dobřichovský, Ponorky vyplouvají?, S-O-S PONORKY;
http://www.dutchsubmarines.com/.../special_drebbel.htm
http://www.geograph.org.uk/photos/00/71/007165_319f6cd5.jpg
http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Cornelius_drebbel.jpg
Naposledy upravil Sarroth dne 22. 01. 2008, 03:15, celkově upraveno 1 krát.
Naposledy upravil elksar dne 18. 12. 2007, 18:30, celkově upraveno 1 krát.
_________________
MODEL IIA U-3
Pluj hluboko, pomalu a potichu!
