Capitano di Corvetta Gianfranco Gazzana Priaroggia, je druhým nejúspěšnějším ponorkovým velitelem královského italského námořnictva, za 2. sv. války. Zatímco další italské ponorkové eso, C. F. di Cosatto potopil nejvíce lodí, má G. Gazzana Priaroggia na svém kontě nejvíce potopených brutto tun lodního nákladu. Svou posádkou byl nazýván Ursus Atlanticus

Budoucí ponorkový kapitán a držitel německého Rytířského kříže, se narodil 30.srpna 1912, v italském Milánu. Dětství i dospívání bylo určitě poznamenáno nejen 1. světovou válkou, ale také dobou po ní. Roku 1931 nastoupil mladý Gianfranco na Královskou námořní akademii v Livornu a své první plavby podnikl na školních lodích Amerigo Vespucci a Cristoforo Colombo. V roce 1935 úspěšně akademii dokončil a získal hodnost Guardiamarina - tedy Námořní praporčík.

V lednu, roku 1936, nastoupil svou námořní službu na torpédoborci Trento a následně také na torpédoborci Trieste. Zároveň byl také povýšen do hodnosti Sottotenente di Vascello / Námořní podporučík. Ještě téhož roku se stal součástí posádky italské ponorky Millelire, tř. Balilla, se kterou se zúčastnil dvou plaveb u pobřeží bojujícího Španělska.


Italská ponorka Domenico Millelire, tř. Balilla

Mezi lety 1936 až 1940, vystřídal několik podmořských člunů - Scire, Balilla, Malachite. Po svém povýšení na Námořního poručíka /Tenente di Vascello, byl zařazen jako 1. důstojník na ponorku Durbo a v červnu 1940 zpět na italskou ponorku Malachite



V dubnu 1941, se hlásil jako 1. důstojník na ponorce Tazzoli, které velel již jednou zmiňovaný Carlo Fecia di Cossato. Svou základnu měla ponorka na pobřeží Atlantického oceánu, v Bordeaux - Betasom. S ponorkou Tazzoli, se poručík Priaroggia účastnil 4 bojových plaveb v Atlantiku a podílel se na potopení 10 lodí s celkovou tonáží 54 360 BRT (jiný zdroj uvádí 12 lodí a 68 000 BRT).
V únoru 1942, se konečně dočkal vlastní ponorky. Převzal velení na ponorce Archimede. S ní se poté plavil k brazilským břehům, s úkolem narušovat spojeneckou lodní dopravu. U Brazílie mu štěstí nepřálo, rozhodl se tedy své působení posunout více na severovýchod a už 26. dubna zaútočil na brazilský parník. Útočil také na americký křižník Milwaukee a torpédoborec Moffet, ale ani jednu z lodí se mu potopit nepodařilo.
Úspěchu se dočkal až při návratu do Bordeaux, když potopil parník Cardena, plující pod panamskou vlajkou. Do Francie připlul 4. července.



1. srpna 1942, se stal velitelem ponorky Leonardo da Vinci, tř. Marconi. Jednalo se o velkou, moderní oceánskou ponorku, určenou pro dlouhé hlídky. S ní 7. srpna vyplul na bojovou plavbu, která ho zavedla SV od mysu S. Rocco v blízkosti brazilského pobřeží. Zde torpédoval anglický parník Empire Zeal a řeckou loď Andreas. Po přesunu více na sever, zaútočil a potopil ještě americkou loď Marcus Withmann a holandskou loď Veerhave. Na základnu se úspěšně vrátil 6. prosince 1942.
po krátkém odpočinku a nutných opravách, vyplul opět na moře v únoru 1943. Nejdříve hlídkoval v prostoru středního Atlantiku a po obdržení nových rozkazů se vypravil k pobřeží Jižní Afriky a posléze do nového operačního prostoru v Indickém oceánu.


13. března 1943 se mu podařilo potopit vojenskou transportní loď Empress of Canada, s 21 000 BRT. Byla to největší loď, kterou italské ponorky potopili. Bohužel mimo 1400 kanadských vojáků bylo na lodi také 500 italských válečných zajatců. Následovalo potopení dalších 4 lodí, mezi 17. a 21. březnem - holandský Sembian, anglický Manaar, americkou Liberty John Dayton a brazilskou loď Doryssa.



RMS Empress of Canada

Po obdržení zprávy o povýšení do hodnosti Capitano di Corvetta 20. května 1943, následuje rozkaz k návratu do Bordeaux. Až do 23. května jde cesta podle plánu. V 11:45 je ovšem západně od španělského Viga zjištěn britskou fregatou Ness a začíná boj o přežití. Bohužel příliš rychlý a pro italskou ponorku smrtelný. Do útoku se zapojil i torpédoborec Active a po společném útoku obou lodí hlubinnými minami, se v 12:00 ozývá z hloubky exploze, která ohlašuje konec úspěšného italského kapitána i 62 členů jeho posádky. Leonardo da Vinci klesnul bezmocně do hlubin...





Capitane di Corvetta Gianfranco Gazzana Priaroggia potopil celkem 10 lodí s celkovým výtlakem 90 000 BRT. Za tyto úspěchy byl vyznamenán mnoha italskými řády a medailemi a také německým Rytířským křížem.

Zdroje:
http://it.wikipedia.org/wiki/Gianfranco_Gazzana_Priaroggia
http://www.marina.difesa.it/storiacultura/storia/medaglie/Pagine/GazzanaPriaroggia.aspx
http://www.comandosupremo.com/gianfranco-gazzana-priaroggia.html
http://italianmonarchist.blogspot.cz/2014/05/italian-underwater-ace-gianfranco.html



Naposledy upravil Holt von Holtburg dne 11. 01. 2015, 16:22, celkově upraveno 1 krát.
_________________




"Ať už je tahle válka krátká nebo dlouhá," řekl Morell opět po chvilce zadumání, "bude se nám zdát nekonečná."- KRUTÉ MOŘE, N. Monsarrat
"Jen blázni vyplouvají do Atlantiku... A ještě větší do Středomoří!"