Obsah fóra Die Kapitäne - CZ centrum série simulátoru Silent Hunter
RegistraceHledatFAQSeznam námořníkůNámořnické spolkyHodnostiMedaileWeb Přihlášení
Zaslat odpověď Strana 1 z 1
S.M.S. Kronprinz Wilhelm - 2. lovec s Modrou stuhou
Autor Zpráva

Citovat
Příspěvek S.M.S. Kronprinz Wilhelm - 2. lovec s Modrou stuhou 
Jeden z nejpopulárnějších německých zaoceánských parníků, plavící se na severoatlantických trasách, kotvil na počátku války v New Yorku. Moderní a luxusní krasavec byl spuštěn na vodu 30.března 1901 v loděnici Nordeutsche Lloyd Bremen, na zkušební plavbu se vydal ještě téhož roku. Čtyři vysoké komíny vystupovaly nad trup, dlouhý přes dvě stě metrů, připravený poskytnout různou úroveň luxusu pro celkem 1761 pasažérů a 547 členů posádky, přičemž pro 367 pasažérů byly připraveny kajuty I. třídy, pro 340 II. třídy, nejlevnější III. třída byla připravena pro 1054 osob. Pohon zajišťovaly dva čtyřdobé parní stroje a šestnáct kotlů o tlaku 15 barů, plný výkon 36.000 HP dovoloval dosáhnout rychlosti 23 uzlů. V září 1902 získal Kronprinz Wilhelm legendární Modrou stuhu za nejrychlejší překonání Atlantiku, ještě téhož roku se však v kanálu La Manche srazil s britskou nákladní lodí Robert Ingham, která se vzápětí potopila. Těsně před vypuknutím války mu velel zaměstnanec Norddeutsche Lloyd, kapitán Karl Grahn.
Dne 2.srpna 1914 se za ním dostavil Fregattenkapitän Boy-Ed, námořní atašé v New Yorku. Předal mu rozkaz k co nejrychlejšímu vyplutí a přípravu lodi na válečný stav. Grahn nechal parník urychleně připravit a už 3.srpna v 20,10 vyplul na otevřené moře. Jeho úkolem bylo doplout na určené souřadnice, kde měl převzít výzbroj a vojenské velení  z lehkého křižníku Karlsruhe. Pak měl zahájit kariéru válečné lodi.
Setkání se mělo uskutečnit 6.srpna. V 7,00 hodin hlídka na Karlsruhe spatřila na obzoru kouř a vyhlásila poplach, naštěstí se jednalo o očekávaného Kronprinze Wilhelma. Z křižníku dopravili na parník dvě děla ráže 88 mm, pro které již byli připraveny platformy, 290 granátů, kulomet, 36 karabin Mauser 98K se střelivem a pro všechny případy ještě několik pistolí s municí. Pak proběhla částečná výměna posádek.
Novým velitelem teď už pomocného křižníku se stal dosavadní navigátor Karlsruhe, Kapitänleutnant Paul Wolfgang Thierfelder (*23.února 1883), do řad císařského námořnictva vstoupil roku 1901, spolu s ním přešlo na korzára dalších 15 specialistů. Část posádky parníku přešla na Karlsruhe. Všichni se snažili celou akci co nejvíce urychlit, protože podle varování radistů poblíž plul britský křižník. A opravdu, na horizontu se náhle objevila silueta tříkomínového plavidla, britského pancéřového křižníku třídy MONMOUTH.

  

Velitel Karlsruhe bleskově vyhodnotil situaci a nařídil oběma lodím odpoutat se od sebe, plout v protiběžných kurzech a sám vyrazil k severu. V blížícím se křižníku rozpoznal britský SUFFOLK, o kterém věděl, že dosáhne rychlosti nejvýš 23 uzlů, zatímco jeho loď dokázala plout rychlostí 28 uzlů a snadno by tak unikla. Šlo jen o to, jaký cíl si Angličan vybere. SUFFOLK sloužil v té době jako vlajková loď admirála Cradocka, který později zahynul v bitvě u Coronelu ve střetu s eskadrou admirála Grafa von Spee. Cradock se rozhodl stíhat křižník, protože parník mu nepřipadal nebezpečný, což byl omyl, za který měli v budoucnu Britové zaplatit dost vysokou cenu.
Když se SUFFOLK vydal za Karlsruhe, na Kronprinzi Wilhelmovi si všichni hlasitě oddechli. Měli sice na palubě dvě děla, ale jedna nebyla ještě usazená na platformách a dvě 88ky by pancéřovému křižníku je těžko mohly vážně ublížit. Pomocný křižník vyrazil na další setkání, tentokráte se zásobovací lodí WALHALLA, které se uskutečnilo 18.srpna. Walhalla poskytla 2500 tun uhlí, na její palubu Thierfelder odeslal některé členy posádky, kteří nepodléhali vojenské povinnosti a on je nechtěl vystavovat riziku bojové plavby.
Poté, co se lodi 21.srpna vzdálily, byl objeven na pomocném křižníku černý pasažér, teprve patnáctiletý Karl Sturm z Hamburku, který si tak chtěl splnit sen o plavbě na velké lodi. Byl příliš mladý na službu v námořnictvu, ale protože jej nebylo možné nikde vysadit, byl zařazen mezi signalisty a za svou smělost si později vysloužil Železný kříž II.třídy.
Thierfelder zprvu křižoval na trasách lodí plujících z Brazílie do Argentiny, ale protože neměl úspěch, zamířil 27.srpna k ústí Amazonky. Již za dvě hodiny potkal první dvě plavidla, na první lodi jménem ELIZABETHA, vyvěsili dánskou vlajku a jelikož loď nevezla žádnou zakázanou komoditu, byla propuštěna, druhou lodí však byl ruský a tudíž nepřátelský škuner PITTAN, jehož posádka zvědavě sledovala obrovský luxusní parník, který signalizoval příkaz k zastavení a k jejich lodi vyslal motorový člun.
Když velitel přepadového oddílu, Leutnant Fix, vstoupil na palubu škuneru, jeho první věty málem poslaly ruského kapitána do mdlob. Dozvěděl se, že vypukla válka a ten nádherný parník, který on a jeho muži tak obdivovali, je vlastně nepřátelský pomocný křižník, který je právě zajal. Následující scéna snad nemá v dějinách korzárských válek obdoby. Mohutný Rus padl Fixovi k nohám a z očí se mu koulely slzy jako hráchy. ,,Vy chcete potopit moji loď? Proč? Nic jiného nemám, je to jediný prostředek mé obživy. V Rize mám ženu a děti, z čeho budou žít, když moji loď potopíte? Nic proti Němcům nemám, proč mě nenecháte plout domů do Rigy?" Fixovi bylo prostého ruského kapitána líto, ale sám nemohl nic dělat, musel se poradit s velitelem. Odjel tedy za Rusa orodovat k Thierfelderovi, který zpočátku nechtěl ani slyšet o tom, že by nepřátelskou loď nechal odplout. Ale protože námořníky pojí neviditelné pouto, nechal se nakonec obměkčit a mávl rukou, ať si tedy Rus pluje kam chce.
Když se Fix vrátil na plachetnici a oznámil ruskému kapitánovi, že je i se svou lodí volný, klekl kapitán škuneru na palubu a začal překvapenému Fixovi líbat boty. Pak odběhl, po malé chvilce se vrátil a vlekl s sebou dva obrovské demižóny. Vrazil je překvapenému Fixovi do rukou. ,,Jeden pro Vás, druhý pro Jeho Blahorodí pana kapitána", volal. Jak jinak, obsahovaly vodku !!!
V noci z 1. na 2.září prožili chvíle hrůzy, hlídka spatřila obrysy neznámého křižníku. Byl okamžitě vyhlášen bojový poplach, zhasnuty světla, zastaveny stroje, nařízen absolutní klid. Parník stál na vodě jako duch, ale mořská božstva nad ním držela ochrannou ruku a křižník zanedlouho zmizel. Tenhle šok si posádka vynahradila hned po rozednění, jelikož překročili rovník, konal se tradiční křest nováčků. Thierfelder pozoroval pobaveně řádění posádky, ale v hlavě mu rostla starost, v bunkrech pomalu docházelo uhlí. Nutně potřeboval kořist, ze které by životně důležité uhlí získal. 4.září v 10,00 hodin hlídka ohlásila loď, jíž se ukázala vlastní zásobovací loď ASUNCION. Radost ale netrvala dlouho, protože její kapitán oznámil, že krátce předtím prakticky všechny zásoby přeložil na křižník Karlsruhe. Korzárovi poskytl jen několik bas piva, trochu mýdla a cigaret. Thierfelder se však dozvěděl, že Karlsruhe disponuje 6000 tunami upraveného uhlí a rozhodl se s křižníkem setkat a získat část pro sebe.
V noci ve 21,00 hodin hlídka ohlásila siluetu cizí lodi. Thierfelder zariskoval a nechal vystřelit světlice. Výbuch ozářil britský parník INDIAN PRINCE (2846 BRT) společnosti Princess Line z Newcastlu. Loď vezla kakao, kávu a další cenné produkty, ale bohužel jen 200 tun uhlí. Protože bylo nebezpečné setrvávat na místě, odpluly obě lodi pomalu pryč a 8.září na opuštěném místě začala překládka, která trvala do následujícího dne. Pak byl vzdorující INDIAN PRINCE potopen, demoliční tým musel na jeho palubu rozmístit dodatečné nálože, protože po výbuchu původních se loď nechtěla potopit.
Brzy ráno 11.září doplnil Thierfelder zásoby ze zásobovací lodi Ehrenburg. Velitel korzára ukázal, že není žádný suchar a vyzval lodní kapelu z Ehrenburgu k uspořádání koncertu. Na Kronprinzi Wilhelmovi se totiž nacházely dokonce tři soubory, jeden měl hrát pro pasažéry parníku, druhý pro posádku a třetí byl složen z amatérů. A tak zatímco se překládal materiál, nad hladinou se rozléhala jak vážná hudba, tak i německé lidovky.
Dne 7.října v 6,10 objevil korzár po pravoboku britské chladírenské plavidlo LA CORRENTINA (8529 BRT), převážející 500 tun mraženého masa, 4000 konzerv a 1800 tun uhlí. Loď byla vyzbrojena dvěma děly ráže 117 mm, jenže chybělo jaksi to nejpodstatnější, totiž jakákoli munice !!! Thierfelder nechal cennou kořist přeložit včetně oněch dvou kanónů, posádku vzal do zajetí a pak nechal chladírenskou loď potopit kombinací náloží a otevřením ventilů.
28.října ukořistil francouzskou plachetnici UNION (2183 BRT), vezoucí kromě 3100tun uhlí také náklad vína. Protože nebylo možné pro špatné počasí přeložit náklad ihned, UŃION následovala pomocný křižník na oceán. Nakonec jí museli vzít do vleku. Překládka probíhala pomalu a obtížně, ještě 20.listopadu zbývalo v podpalubí UNIONU 900 tun uhlí, bylo špatné počasí a vysoké vlny, loď se nakláněla na stranu a pronikala do ní voda. K tomu všemu pomocný křižník navíc odplul a nechal posádku na palubě lodi, hrozící, že se sama potopí. Thierfelder totiž zamířil k další zpozorované lodi, kterou se ukázal být další Francouz, trojstěžník ANNE BRETAGNE (2063 BRT), vezoucí náklad dřeva. Vzal druhou plachetnici do vleku a vrátil se zpět k UNIONU. Přestože se snažili přenést ještě co nejvíc uhlí, UNION se potopil 22.listopadu v 16,15 hodin a vzala s sebou do hlubin zbytek vzácného uhlí. Z ANNE BRETAGNE Němci přeložili část dřeva, hlavně ale zásoby vína, potravin, barev a dalšího zboží. Pak se jej pokusili potopit dělostřelbou, ale loď naložená dřevem vzdorovala a tak se jí Thierfelder rozhodl potopit taranem !  Najel přídí do lodi, ale ta se pořád nechtěla potopit, nakonec tedy její osud zpečetily nálože demoličního družstva.

  

Dne 4.prosince v 5,30 korzár dostihl a donutil zastavit britský parník BELLEVUE (3814 BRT), převážející 2100 tun uhlí a mnoho dalšího cenného materiálu, navíc podpalubní bunkry obsahovaly dalších 1000 tun uhlí pro vlastní potřebu. Thierfelder chtěl loď obsadit a přeložit na jiném místě, ale Britové mu situaci poněkud zkomplikovali. Než jejich loď obsadili, vypustili všechnu pitnou vodu z kotlů. Thierfelder se ale nechtěl cenné kořisti vzdát a tak opět zariskoval a nechal naplnit kotle mořskou vodou.
Již v 9,15 se přiblížila další oběť, francouzský parník MONT ANGEL (4803 BRT). Němci ukořistili vše, co mělo nějakou cenu, zajali posádku a potom loď taranovali. Parník snesl celkem tři nárazy, než nabral vodu a zmizel pod hladinou? Poté muži na BELLEVUE provedli riskantní plavbu za pomocným křižníkem, protož ekotelní systém, naplněný mořskou vodou, mohl kdykoli vypovědět službu. Nicméně náklad byl přeložen a loď poslala ke dnu demoliční skupina.
Dne 24.prosince nechal kapitán vyhlásit den odpočinku a kouzlo Vánoc dodržel do té míry, že když v noci míjeli cizí parník, nechal jej být a nevyhlásil ani poplach. Následný den zastavili a zkontrolovali norskou loď CELTIC QUEEN, která byla posléze propuštěna. Už 28.prosince ale korzár zajal další loď, britský HEMISPHERE (3486 BRT) vezoucí 4500 tun uhlí. Překládka trvala celých 9 dní, posádka pak skončila jako zajatci na pomocném křižníku a loď byla poslána ke dnu.
Následovalo úspěšné setkání se zásobovací lodí Holder (5.ledna) a 10.ledna  zajal křižník britskou loď POTERO (4419 BRT) společnosti Royal Mail Steam Packet Company. Posádka skončila v zajetí, uhlí bylo postupně přemisťováno až do 6.února, kdy nebohá loď byla potopena. Dalšího úspěchu dosáhl korzár 14.ledna, kdy zajal další britskou loď, HIGHLAND BRAE (7634 BRT) provozovanou rejdařstvím Nelson Steam Navigation Co. Ltd., s 2000 tunami uhlí, 5900 tunami pitné vody a potravinami. Ještě téhož dne přišlo další vítězství, škuner WILFRED M. (2513 BRT) s nákladem brambor. Obě lodi přišly o cenný náklad a potopeny.
Thierfelder pak zamířil k Trinidadu a 3.února zde  získal další trofej, plachetnici SEMANTHA (2280 BRT). Plula sice pod norskou vlajkou, ale protože vezla náklad pro Británii, byla připravena o kořist a potopena. Dne 10.února pak korzár zamířil na další setkání se zásobovací lodí Holder, na kterou předal všechny zajatce, kterých již vezl požehnané množství. Stjně jako v ostatních případech se o ně Němci vzorně starali v rámci mezinárodních pravidel, dělili se s nimi o potraviny a pitnou vodu, což ovšem snižovalo jejich vlastní zásoby. Posádku opustilo i několik jejích členů, kteří přesáhli věk 39 let a podle branného zákona již nemuseli v loďstvu dále sloužit. Křižník pak zamířil k rovníku a po jeho překročení objevil 23.února francouzskou loď GUADELOUPE (6600 BRT). Na palubě měla i 294 cestujících, kteří byli naloděni na britský parník CHASEHILL (4583 BRT), zajatý o den dříve. Z něj bylo na křižník přeloženo uhlí, s pasažéry GUADELOUPE vyrazil na cestu k Pernambucu 9.března kde zakotvil o tři dny později.
Dne 13.března přišel radiogram, který oznamoval vyznamenání velitele Železným křížem I.třídy a stovky mužů posádky Železným křížem II.třídy.
Dne 24.března potopil křižník britskou nákladní loď TAMAR (3207 BRT), převážející kávu. 27.března posádka dosáhla posledního vítězství, když zajala a potopila rovněž britskou loď COLBY (3824 BRT) s nákladem různého zboží.

  

Thierfelder měl přes úspěchy značné problémy. Zásoby uhlí skoro žádné, stroje potřebovaly opravy a začaly se objevovat i zdravotní problémy. Další problém představovaly bristké křižníky, které po něm usilovně pátraly. Po dohodě s Berlínem zamířil do neutrálního New Yorku, kde zakotvil 11.dubna 1915 s posledními 25 tunami uhlí v bunkrech. Po uplynutí 24 hodin americké úřady loď internovaly.
Po vstupu USA do války se status změnil. Kronprinz Wilhelm byl zabaven, změněn na loď pro transport vojska a dostal nové jméno VON STEUBEN. Po válce sloužil ještě kratší dobu, roku 1923 byl prodán jako opotřebovaný a sešrotován v závodě Boston Iron and Steel Metal Company.
Za osm měsíců S.M.S. Kronprinz Wilhelm potopil 14 lodí o celkovém výtlaku 51.346 BRT a urazil vzdálenost 38.000 mil. Posádka se vrátila domů až po válce, Thierfelder skončil kariéru v loďstvu v hodnosti Korvettenkapitän. Zemřel 19.května 1941.

  

Podle knihy Němečtí korzáři - Pomocné křižníky první a druhé světové války, Ivo Pejčoch, nakl. ARES spol. s r.o., Blatenská 2166/7, Praha 4 - Chodov, rok 2005



Naposledy upravil von Kočičák dne 28. 03. 2011, 22:00, celkově upraveno 7 krát.

_________________


Plout rychle, plout tiše, čekat tiše - a pak bleskově udeřit... Jako kočka...
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu

Citovat
Příspěvek  
Surprised Fíha Kočičáku já ty tvé články ani nestíhám číst, DOBRÁ PRÁCE hurra


_________________



Správný kapitán, jde ke dnu i se svou lodí.-Ono to u ponorek většinou ani jinak nejde Very Happy
U-BOOT VIIB U53 kapitán Ernst-Gunther Heinick
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit autorovy WWW stránky

Citovat
Příspěvek to Pombo 
Děkuji přeuctivě...  Embarassed  No a abych namlsal - na dalším "se pracuje"  Wink


_________________


Plout rychle, plout tiše, čekat tiše - a pak bleskově udeřit... Jako kočka...
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Zobrazit příspěvky z předchozích:
Zaslat odpověď Strana 1 z 1
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.