Od léta 1941 byl novým velitelem Kapitän zur See Günther Gumprich (*6.ledna 1900). V námořnictvu sloužil od roku 1916, před nástupem na můstek působil v oddělení SKL, určeném pro komunikaci s pozemním vojskem. Z původní posádky zůstala na lodi jen část, zbytek byl nově doplněn.
Již začátek druhé bojové plavby byl poznamenán smůlou. Dne 20.listopadu křižník vyplul z Kielu a ještě téhož dne večer se srazil se špatně osvětleným švédským parníkem BOTHNIA. Ten se potopil, ale poškozený THOR musel obrátit a vrátit se do přístavu k opravě. Mezi 22. a 29.listopadem byly škody odstraněny v suchém doku a THOR mohl opět vyplout na bojovou operaci. Třicátého listopadu se u vjezdu do Kielského kanálu setkal s vracejícím se pomocným křižníkem KOMET. Gumprich se sešel s jeho velitelem, admirálem Eyssenem a vyslechl si řadu poznatků o vedení korzárské války.
THOR měl být první lodí svého druhu, která se měla pokusit prorazit britskou blokádu novou trasou, kanálem La Manche. Cesta dosavadních výpadů byla víc a víc blokována britskými silami a osamělý korzár by jen těžko odolal soustředěnému útoku několika torpédoborců nebo křižníků. Trasa kanálem La Manche, v blízkosti britských břehů, byla sice riskantní, relativně však krátká a kolem korzára mohl plout obranný kruh doprovodných plavidel a nadto by akci jistily letouny Luftwaffe.
Dne 2.prosince THOR vyplul v doprovodu torpédovek T 2, T 4, T 7 a T 12. Ve dnech 7. až 12.prosince pokračoval konvoj v noci po etapách od přístavu k přístavu do La Rochelle. Sedmnáctého prosince dosáhl THOR ústí Girondy. Zde se velitel THORA sešel s velitelem DOGGERBANKU, který rovněž vyplouval na svou bojovou plavbu a probral s ním taktiku dalšího průniku nepřátelskou obranou.
Dne 23.prosince opustil THOR Le Verdon a zamířil na otevřený oceán, v dálce před ním plula zásobovací loď BENNO, která vyplula o několik hodin dříve. Objevil ji australský letoun Short Sunderland, který zaútočil pumami a navíc přivolal britské Bristol Beaufightery, které BENNO poškodily natolik, že musela najet ve Španělsku na břeh, aby posádka zabránila jejímu potopení. Gumprich sledoval hlášení z BENNA a rozhodl se vráti zpět do Le Verdonu, aby se vyhnul stejnému osudu ( s lodí BENNO jsme se již setkali, jednalo se totiž o přejmenovaný tanker OLE JACOB, zajatý pomocným křižníkem ATLANTIS, který pod novou vlajkou sloužil jako zásobovací loď).
Nový pokus o průnik učinil korzár 14.ledna 1942, ovšem počasí bylo natolik mizerné, že zakotvil u Španělských břehů. Jeho velitel nechtěl riskovat poškození v prudké bouři a navíc SKL odvysílala vysílání varování před gibraltarským konvojem se silnou eskortou. Sedmnáctého ledna se počasí umoudřilo a korzár pokračoval v cestě. Dvacátého ledna už byl v úrovni Azor, dvacátého třetího upravil kurz na jižní a zamířil do antarktických vod, aby po vzoru PINGUINU narušoval britské a norské velrybářské konvoje. Čtvrtého února překročil rovník a koncem měsíce se již pohyboval plánované bojové oblasti. Desátého března se velitel korzára rozhodl zkusit štěstí v jižním Atlantiku, 14.března minuli ostrov Nová Jižní Georgie a až 23.března měl příležitost k prvnímu úspěchu.
Kouř na obzoru signalizoval blížící se loď, kterou THOR zprvu považoval za zásobovací loď REGENSBURG, s níž se měl setkat. Až po změnšení vzdálenosti se ukázalo, že jde o řecký parník PAGASITIKOS (3942 BRT) společnosti M. A. Embiricos z Androsu. Výstřelem před příď byl parník zastaven, jeho posádka 32 mužů a 1 ženy přemístěna a parník byl potopen náložemi a jedním torpédem. O tři dny později připlula očekávaná zásobovací loď a THOR doplnil potraviny a palivo.
Dne 30.března nalezl průzkumný letoun další cíl, britskou loď WELLPARK (4649 BRT) společnosti J. and J.Denholm. Arado zničilo anténní systém lodi, takže loď nemohla vysílat. Po dostihnutí a převzetí posádky korzár plavidlo, převážející díly k letounům a vozidla pro britskou armádu potopil.
Již 1.dubna odhalilo Arado další loď, nákladní WILLESDEN (4563 BRT) společnosti Watts Shipping. Na výzvu posádka kapitulovala a loď byla potopena náložemi a torpédem.
Třetího dubna nalezl THOR norskou loď AUST (5630 BRT) společnosti Lundegaard and Sonner. Posádka přešla na palubu korzára a loď byla potopena.
Dne 9.dubna korzár poprvé použil novinku ve svém vybavení, pátrací radiolokátor. S jeho pomocí lokalizoval britskou nákladní loď KIRKPOOL (4842 BRT) společnosti Ropner and Co. Dva výstražné výstřely přinutily loď zastavit, posádka byla zajata a loď potopena náložemi a torpédem.
Ve dnech 21.a 22.dubna minul korzár Mys Dobré naděje a vplul do vod Indického oceánu. Jeho pilot při jednom z hlídkových letů spatřil britský křižník třídy BULOLO a svoji loď před ním varoval. Gumprich upravil kurz a protivní ku se bezpečně vyhnul.
Desátého května dosáhl korzár dalšího vítězství. Dostihl postarší britskou loď NANKIN (7131 BRT) společnosti Eastern and Australian Shipping Co. Parník začal vysílat signál QQQQ a palbu křižníku opětoval svým 102 mm dělem. Dělostřelecký souboj však rychle skončil, protože britský kapitán viděl jeho marnost a především nechtěl ohrozit životy a zdraví lidí na palubě, kterých bylo skutečně hodně, celkem 164 mužů posádky a 180 pasažérů včetně žen a dětí. Inspekční družstvo, vyslané na palubu, nalezlo doslova poklady. Osm tisíc dvě stě tun vojenského materiálu zahrnovalo munici, nové kulomety, nové vysílačky, dále 11 000 balíků vlny, 42 000 masových konzerv a 28 000 kompotů a další potraviny. Kdyby to všechno bylo přeneseno na palubu korzára, vykrylo b y to jeho potřeby na léta dopředu. Kromě toho kořist vezla 500 tun cínu, 184 beden s čínskými bankovkami, vyrobenými na zakázku v USA a 460 pytlů pošty, z toho 56 pytlů pošty diplomatické. Gumprich zvažoval, jak tolik cenný náklad zachránit celý, navíc ubytování takového množství zajatců by způsobilo jeho lodi velké problémy. Vyslal tedy na NANKIN německou posádku a odeslal kořist do Jokohamy, kam připlula 18.července. Loď pak byla zařazena do stavu Kriegsmarine jako pomocné plavidlo a přejmenována na LEUTHEN.
THOR dvakrát doplnil zásoby z REGENSBURGU, 12.a 29.května a dále pátral po nepřátelských plavidlech. S pomocí radaru odhalil v noci 14.června nizozemský motorový tanker OLIVIA (6307 BRT) společnosti Curacaoschen Sheepvaart Maatschaappij. Radar zachytil loď ve vzdálenosti 9000 metrů, ovšem díky tmě se korzár dokázal nezpozorován na 1600 metrů a zahájil palbu bez předchozího varování. Již první salva zničila radiostanici a zažehla nekontrolovatelné požáry. Nešťastný tanker se rychle změnil v planoucí pochodeň a po další krátké palbě se potopil. Němci vytáhli jediného muže, další čtyři zmizeli na malém člunu ve tmě a podařilo se jim šťastně dorazit na Madagaskar, jinak celá posádka zahynula v palbě a v plamenech.
Dne 19.června korzár zastavil norský tanker HERBORG (7892 BRT) společnosti S. Herlofson and Co., ten uposlechl a nevysílal. Nalodilo se německé komando v čele s kapitánem Oberleutnantem zur See Rudolfem Gerwinem s rozkazem dosáhnout Japonska. Tanker zde dostal nové jméno HOHENFRIEDBERG a 19.prosince byl jako lamač blokády odeslán s nákladem strategických surovin do Francie. Posádku však opustilo štěstí 26.února 1943, kdy ji dopadl britský těžký křižník HMS SUSSEX a muži svoji loď sami potopili.
Čtvrtého července posádka Arada ohlásila další tanker, norský MADRONO (5894 BRT) rejdařství A. I. Langfeldt and Co. I tato loď se stala kořistí, s posádkou Oberleutnanta zur See Wernera Sandera doplula do Japonska a byla následně přejmenována na ROSSBACH. V listopadu 1942 byla vyslána jako lamač blokády do Francie, ale ještě během plavby byl rozkaz zrušen a loď se vrátila do Batávie. Sloužila pak jako zásobovací jednotka na Dálném východě a v květnu 1944 ukončily její existenci torpéda ponorky USS BURRFISH nedaleko Kóbe.
Dne 20.července vydal křižník příkaz k zastavení a zákaz vysílání britské chladírenské lodi INDUS (5187 BRT) společnosti J. Nourse Ltd. Protože loď neuposlechla a začala vysílat, zahájil THOR přímou palbu, kterou se INDUS pokoušel bez úspěchu opětovat svým dělem. Když INDUS začal hořet, jeho kapitán nechal zastavit palbu a kapituloval. Loď se začala potápět, proto ji mužstvo opustilo.
Nikdo netušil, že šlo o poslední THOROVO vítězství. Dalších 40 dní křižoval bez setkání s cizí lodí, nepočítaje do toho vlastní lamač blokády TANNENFELS. Korzárovi docházelo palivo a jeho velitel obdržel rozkaz k plavbě do Japonska, odkud měl působit v součinnosti s císařskou flotou. Dvacátého druhého září proplul Sundskou úžinou, 25.září připlul na Balikpapan, kde doplnil palivo a pokračoval k japonským ostrovům. Jeho bojová plavba skončila 10.řijna, kdy zakotvil ve válečném přístavu v Jokohamě. Tam jej dostihl neblahý osud, který si tento neporažený bůh války nezasloužil.
Koncem listopadu na THOROVI začaly rozsáhlejší práce, které jej měly připravit na další bojovou plavbu. Blízko korzára kotvila další německá loď, zásobovací UCKERMARCK (měla zajímavý osud, šlo totiž o bývalý ALTMARK, zásobovací loď kapesní bitevní lodi ADMIRAL GRAF SPEE, která byla napadena britským torpédoborcem HMS COSSACK kvůli osvobození zajatců, převážených do Německa. Britští námořníci loď obsadili, zajatce osvobodili a i když potom ALTMARK propustili, měla celá akce širokou diplomatickou dohru, protože Goebbelsova propaganda šířila do světa zprávy o bezohledném britském pirátství. Aby se smazal neslavný dojem, byla loď přejmenována a na celý případ se později zapomnělo). Třicátého listopadu však na UCKERMARCKU, zřejmě neopatrností čínských dělníků, vypukl požár. Dělníci čistili prázdné palivové nádrže a zřejmě náhodná jiskra zapálila zbylé těkavé plyny. Lodí otřáslo několik silných explozí a začala hořet nafta ve zbylých nádržích. Další výbuchy prorazily trup, hořící nafta se rozlila po hladině a ohnivé moře se začalo rychle šířit do okolí. Vzplál i THOR.
Posádka korzára se snažila uniknout z ohnivého pekla a zachránit holé životy. Gumprich, který právě odplouval k jednání na pevnině, se okamžitě vrátil a vytahoval své muže z vody. Bezmocně přihlížel, jak strašlivý výbuch ničí jeho křižník a mění ho v planoucí vrak. Od požáru chytil i zásobovací LEUTHEN (nedávno zajatý NANKIN), který ohni rovněž podlehl. Japonci přišli o loď UNKAI MARU 3 a řadu menších lodí a člunů. Z posádky THORU zahynulo v ohni 13 mužů, na UCKERMARCKU bylo 53 mrtvých.
THOR během druhé plavby, trvající 268 dní, potopil nebo zajal 10 lodí o celkovém výtlaku 56037 BRT, jeho celkový součet za obě plavby činí 22 lodí s výtlakem 152584 BRT.
Vrak zničeného pomocného křižníku byl později vyzdvižen a rozebrán na šrot. Günther Gumprich dostal další příležitost velet přepadové lodi, jak poznáme v kapitole o pomocném křižníku MICHEL.
Podle knihy Němečtí korzáři - Pomocné křižníky první a druhé světové války, Ivo Pejčoch, nakl. ARES spol. s r.o., Blatenská 2166/7, Praha 4 - Chodov, rok 2005
Naposledy upravil von Kočičák dne 03. 06. 2011, 16:48, celkově upraveno 2 krát.
_________________
Plout rychle, plout tiše, čekat tiše - a pak bleskově udeřit... Jako kočka...
