Kapitán Frederick Johnnie Walker (1896-1944)
Kapitán F.J.Walker se narodil 3.6.1896, do služeb Royal Navy vstoupil 15.6.1909. První světovou válku prožil střídavě na bitevní lodi HMS Ajax a křižníku Mermaid. Po skončení první světové války byl převelen na HMS Valiant jako hlídkový důstojník. Jelikož světová válka ukázala nebezpečnost ponorkové zbraně, v roce 1921 jako jeden z prvních vstoupil do řad nově formovaných protiponorkových sil. Po odsloužených letech na bitevních lodích (Ravenge,Nelson a Queen Elisabeth) byl povýšen do hodnosti Commandera a stal se velitelem torpédoborce HMS Shikari, který již tehdy byl vybaven ASDICem. V roce 1936 převzal velení fregaty HMS Falmouth, později od roku 1937 pracoval v protiponorkové škole v Portlandu. Zpět na moře se vrátil téměř až po 18 od vypuknutí druhé světové války, na jaře 1941.
V březnu 1941 převzal velení nově ustanovené 36-té eskortní skupiny, která se skládala ze dvou fregat a 6 korvet. Jako vlajkovou loď si ustanovil fregatu HMS Stork (třída Black Swan). Ihned po převzení velení začal trénovat součinost eskortní skupiny v boji proti ponorkám. Jednou z jeho nově zavedených taktik bylo, že jedna z eskortních lodí vypnula své stroje a pouze naslouchala a naváděla ostatní plavidla skupiny. Byla to riskantní taktika, leč velmi účinná.
V prosinci 1941 se Walkerova skupina podílela na ochraně konvoje HG-76. Eskorta byla posílena o doprovodnou letadlovou loď HMS Audacity a ve čtyřech dnech bojů poslala ke dnu 4 německé ponorky. U-131 (IX C, Korvkpt. Baumann), U-434 (VII C, Kptlt. Heyda), U-574 (VII C, Obtlt. Gendelbach) a U-567 (VII C, Kptlt Endrass). Eskorta za to zaplatila ztrátou HMS Audacity a fregaty HMS Stanley, potopeny byly i 2 lodě konvoje. Většina ponorek byla při útoku zahnána a mnohými je tento střet označen za první vítězství eskorty nad německými u-booty.
Na jaře roku 1942 se ujal Walker velení 2. podpůrné skupiny, první z nově utvořených útočných skupin proti německým ponorkám. Tyto skupiny prováděly volné patroly v oblastech největšího výskytu německých ponorek. Walker převzal novou vlajkovou loď, HMS Starling - vybavenou novým HF/DF zařízením, ke které byly přiřazeny HMS Wild Goose, HMS Cygnet, HMS Wren, HMS Woodpecker a HMS Kite. Walker využil ohromné síly své skupiny a a vypracoval novou taktiku - 3 či více lodí plulo v souběžné formaci a svrhávalo hlubiné pumy na ponořenou ponorku, dalo by se to nazvat kobercovým náletem. V momentě, kdy byla ponorka zachycena uprostřed, témeř vždy to znamenalo její konec.
Walker v průběhu útoku, HMS Starling, HF/DF
V červnu 1943 prováděla 2. podpůrná skupina volné patroly v Biskajském zálivu a v tomto měsíci se jí staly obětí 3 U-booty. Hned 1.června to byla U-202 (VII C, Kptlt. Poser), další 2 byly potopeny ve stejný den, 24.6. Byly to ponorky U-119 (X B, Kptlt. von Kemeke) a U-449 (VII C, Kptlt. Otto).
Velký úlovek se povedl Walkerovi následující měsíc - podařilo se mu zachytit 3 velké ponorky na hladině, při pokusu proniknout Biskajským zálivem. Ponorky pluly ve skupině, aby mohly lépe odrážet útoky letadel. Během několika sekund byly všechny ponorky zasaženy a bylo jim znemožněno ponoření. Walker potopil U-462 (XIV, Oblt. Vowe) a U-504 (IX C, Krvkt. Luis), třetí ze skupiny U-461 (XIV, Krvkt. Stiebler) stačil mezitím potopit australský Sunderland. Během chvilky tak přišlo BdU o 2 dojné krávy.
Po dvou úspěšných měsících přišla Walkerovi smutná zpráva. Jeho syn Timothi byl zabit ve středomoří, kde sloužil na britské ponorce. Od této chvíle se stal Walker ještě více nesmiřitelným lovcem ponorek. Jeho poslední obětí roku 1943 se stala 6.listopadu U-226 (VII C, Oblt. Gänge).
31. ledna 1944 zaznamenal Walker další zářez, U-592 (VII C, Oblt. Jasche). 9. února, v rozmezí 15 hodin jeho eskorta potopila další 3 ponorky; byly to U-238 (VII C, Kptlt. Hepp), U-734 (VII C, Oblt. Blauert) a U-762 (VIIC, Oblt. Pietschmann). 11. února je následovala U-424 (VII C, Oblt. Lüders) a o 8 dní později U-264 (VII C, Kptlt. Looks). Byl to nejúspěšnější měsíc 2. podpůrné skupiny.
V březnu Walkerova skupina doprovázela americký křižník Milwaukee na ceště do Ruska, potopila při tom 2 ponorky, U-653 (VII C, Oblt. Kandler) a U-961(VII C, Oblt. Fischer), na cestě zpět pak další, U-473 (VII C, Kptlt. Sternberg).
Poslední bojovou plavbu vykonal Walker při eskortě vyloďovacích plavidel počas invaze do Normandie. Během prvních dvou týdnů vylodění nepropustil k nákladním plavidlům žádnou ponorku, mnoho jich bylo zničeno eskortou či stovkami hlídkujících letounů. Konce války se však nedočkal. Kapitán F. Johnnie Walker zemřel 9.7.1944, v důsledku nervového a fyzického a válečného vypětí. Walker neznal slovo "odpočinek" a byl hnán touhou totální porážky nepřítele a pomstou za svého syna. Poté co se vše sečetlo, zemřel v necelých 49ti letech, dle oficiálního záznamu v důsledku cévní trombózy.
2. podpůrná skupina za druhé světové války potopila celkem 23 německých ponorek, z toho 16 pod Walkerovým velením. Připočteme-li ponorky, které Walker potopil s 36. eskortní skupinou, jeho skóre je 21. Toto ho bezpochyby řadí na první místo spojeneckých lovců ponorek.
Odkazy na použité materiály: www.wikipedia.com, www.mikekemble.com/ww2/walker.html, www.uboat.net/allies/personnel/walker.htm
Naposledy upravil Riptor von R.I.P. dne 09. 01. 2009, 14:07, celkově upraveno 3 krát.
_________________
Drauf und durch !!!
